Sysel obecný (Spermophilus citellus)
Vyskytuje se v jihovýchodní a střední Evropě (nejvíce na západ zasahuje do Čech) a dále i v Malé Asii. Do střední Evropy pronikl zřejmě poměrně pozdě, můžeme-li soudit podle materiálů z archeologických nalezišť, pak až v nejranějším středověku. Během posledních několika desetiletí však na mnoha místech vymizel a jeho výskyt získal silně ostrůvkovitý charakter.
Zatímco v 50. letech 20. století obýval kulturní step téměř všude v nižších až středních polohách (do 500-700 m n. m.) a byl pronásledován jako zemědělský škůdce, nyní se řadí k našim nejvzácnějším savcům. Počet známých současných lokalit nepřevyšuje dvě desítky a stále ubývá. Jsou ostrůvkovitě rozmístěny v západních, severních, středních i jižních Čechách a na střední i jižní Moravě. Příčiny nápadného ústupu nejsou zcela zřejmé, bezpochyby jde o důsledek působení řady faktorů počínaje proměnami v charakteru krajiny a konče změnou zemědělského hospodaření (velkoplošné kultury, zarůstání cest, mezí a úhorů), opomenout nelze ani možné vnitrodruhové a populační příčiny (např. oscilace areálu).
Vyznačuje se kratším tělem na nízkých nohách, přiléhavým osrstěním (vypadá štíhlejší) a nedlouhým, přiléhavě osrstěným ocasem. Také zadní chodidla má z velké části pokryta chlupy. Zbarvení je na hřbetě žlutohnědé, rezavohnědé nebo pískově šedožluté s nejasnými světlými skvrnami, spodina těla bývá jednobarevně žlutá, jenom brada, krk a také úzké proužky kolem velkých černých očí jsou bílé. Ušní boltce jsou malé, jen částečně vystupující ze srsti.
Zatímco dříve obýval pastviny, louky, meze, úhory, sady, okraje polí i porosty víceletých pícnin, dnes se drží na travnatých plochách obhospodařovaných člověkem, jako jsou letiště, golfová hřiště, tábořiště, dostihová závodiště apod. Žije pospolitě v koloniích, z nichž největší mají (či lépe řečeno měly) i několik set obyvatel. V dospělé části osazenstva kolonie je mnohem více samic než samců (u mláďat bývá poměr pohlaví vyrovnaný). Kromě trvalých nor se šikmými a kolmými chodbami a hnízdním prostorem si hrabe i dočasné úkrytové nory. Hloubka chodeb nepřesahuje obvykle 80 cm a délka bývá 1,5-6 m. Zimu tráví zimním spánkem v norách s ucpanými vchody. Dospělá zvířata začínají zimovat už v srpnu (někdy i koncem července), mladí jedinci asi o měsíc později. Nedělají si zásoby potravy a spoléhají pouze na nashromážděnou vrstvu podkožního tuku. Zjara se sysel probouzí v březnu až dubnu, když se půda prohřeje na 6-8 °C. Na povrchu se objevuje nejvíce v časných dopoledních hodinách a odpoledne, déletrvající deště nebo prudký sluneční žár přečkávají v podzemí. Ve zvlášť parných letech upadá i do letního spánku, který někdy přímo přechází v hibernaci. Orientuje se hlavně zrakem, často panáčkuje (proto mu nevyhovují pozemky s vysokou, přerostlou vegetací) a v nebezpečí vydává hvízdavé zvuky. Živí se především zelenými částmi rostlin, semeny a zrním, někdy chytá i drobný hmyz a mláďata na zemi hnízdících ptáků. Při vyrušení si potravu zanáší v nevelkých lícních torbách do úkrytu. Vyjma migrujících (rozsídlujících se) jedinců se od hranic kolonie daleko nevzdaluje. Ačkoli sysel má jediné pokolení do roka, v minulosti se občas i přemnožoval. Doba březosti je 25-28 dní a k páření dochází brzy po probuzení ze zimního spánku (spermie „dozrávají" ke konci hibernace). Samice rodí od konce dubna do června 4-8 (1-11) holých a slepých mláďat o hmotnosti 4,5-6,5 g. Plně osrstěná jsou po 17-19 dnech života, koncem 4. týdne prohlédnou a sají ještě další 2 týdny, přitom se však už pohybují po kolonii. Pohlavně dospívají v následujícím roce. Značná část mláďat hyne během prvního přezimování, jen ojediněle se dožívají 6-8 let. Hlavními přirozenými nepřáteli sysla jsou tchoři a hranostajové, z dravců raroh velký (dříve to byli i někteří orli). Zvláště chráněný (kriticky ohrožený) druh. (Zdroj: www.prirodainfo.cz)
Podpora kolonie sysla obecného na veřejném vnitrostátním letišti Vyškov (EVL Letiště Marchanice)
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska prostřednictvím Finančního mechanismu EHP a finančního mechanismu Norska.
Letiště Vyškov je biotopem sysla obecného. Početnost jeho populace v této lokalitě se v současné době pohybuje okolo 650 jedinců a je tak společně s Letištěm Praha Letňany jednou z nejvýznamnějších lokalit sysla v České republice. Jedná se o významnou původní populaci, která je mimo jiné velmi cenná z hlediska zachování výskytu a geofondu tohoto druhu na území ČR. Vyškovská populace sysla obecného je jedna z mála v ČR, která je díky své početnosti schopna přežít i při mimořádných událostech. Právem je tak letiště Vyškov pod názvem Letiště Marchanice (CZ0623370) zahrnuto nařízením vlády č. 132/2005 Sb. Do soustavy evropsky významných lokalit NATURA 2000. Zajištění existence a prosperity kolonie sysla obecného na vyškovském letišti je tak současně důležité pro naplňování evropských cílů ochrany přírody.
Sysel obecný je původně stepní druh, pro jehož existenci je nutná přítomnost krátkostébelnatého porostu do výšky 15 cm. Pouze za takových podmínek má sysel vizuální kontakt s ostatními členy kolonie a má možnost včas zpozorovat potenciálního predátora. Zajištění pravidelného managementu na lokalitách sysla obecného je tak stěžejním opatřením záchranného programu. Jak již bylo uvedeno výše, kolonie sysla obecného na vyškovském letišti patří zejména z hlediska početnosti k nejvýznamnějším lokalitám v ČR a současně se jedná o evropsky významnou lokalitu Letiště Marchanice. Pravidelným sečením této lokality budou zajištěny zásadní podmínky pro zachování a následně navýšení početnosti zde žijící kolonie. Tato skutečnost se odrazí ve zlepšení perspektiv životaschopnosti předmětné kolonie. Realizace tohoto projektu tak přispěje k zachování existence sysla obecného na území České republiky, což je základní záměr záchranného programu.
Vyškovský sysel v brněnské ZOO
Na základě žádosti ZOO Brno byla Správou CHKO Moravský kras povolena výjimka na odchyt 25 jedinců na veřejném vnitrostátním letišti Vyškov v letech 2009-2010. Toto letiště je současně evropsky významnou lokalitou (EVL Letiště Marchanice (CZ0623370)), předmětem ochrany je sysel obecný. Z tohoto důvodu podala ZOO Brno na KÚ Jihomoravského kraje oznámení tohoto záměru s žádostí o stanovisko dle §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Krajský úřad svým stanoviskem vyloučil významný vliv odchytu na EVL Letiště Marchanice. Na počátku roku byla na území ZOO Brno vybudována voliéra, která po provedených úpravách nakonec splňovala potřebné technické parametry. Poněvadž se však dostatečný travní pokryv ve voliéře vytvořil až v letních měsících, umístění jedinců bylo realizováno až v letním období. V červenci (21. 7. 2009) bylo do voliéry umístěno 10 syslů (6 samic, 4 samci), kteří byli téhož dne odchyceni na vyškovském letišti. Jedinci se ve voliéře aklimatizovali a v říjnu zahájili hibernaci. Veřejné vnitrostátní letiště Vyškov – v roce 2009 byly pozemky (45ha) letiště, které spravovalo Ministerstvo obrany ČR, nabídnuty k prodeji. Poněvadž požadovaná částka (108 miliónů korun) byla pro aeroklub nedosažitelná a současně se jedná o evropsky významnou lokalitu Letiště Marchanice (CZ0623370, předmětem ochrany je sysel obecný), zažádala AOPK ČR o bezúplatný převod příslušnosti k hospodaření k těmto pozemkům. Žádosti bylo ze strany Ministerstva obrany vyhověno. (Zdroj: www.nature.cz)